Teď táhnou řemesla

Rozhodnutí, zda jít na vysokou školu, nebo zkusit učňovský obor je jedno z nejdůležitějších v životě. I když většina mladých lidí, kteří stojí před tímto krokem nechávají rozhodnutí na rodičích nebo se nechají zlákat kamarádem, je to velký krok, který může ovlivnit celý pracovní život. Většina rodičů chce, aby jejich potomek měl co nejvyšší vzdělání, mnohdy na úkor toho, co jejich dítě chce, co ho baví a jaké zaměstnání by ho naplňovalo. 

Nabídka práce je v poslední době spíše příznivá řemeslům a absolventům strojních, elektro a stavebních učňovských oborů. Dlouhodobě lze říci, že tento trend bude i nadále pokračovat. Absolventi řemesel mají při nástupu do práce otevřené dveře do firem i přes to, že nemají žádnou praxi. Zaměstnavatelé si tyto pracovníky zaučují do volných pozic. Pokud bude nabídka práce omezena, je tu pro absolventy učňáků i možnost pracovat jako OSVČ a vyhnout se tak nástupu na pracovní úřad. Hlad je po takových oborech ovšem dlouhodobě vyšší, než po vysokoškolsky vzdělaných lidech, vyjma IT odborníků s dlouhou praxí v oboru. 

Nabídky práce jsou pro vysokoškoláky značně omezeny. Nezaměstnaní s vyšším vzděláním se musí častěji stěhovat za prací do větších měst, jelikož na vesnicích a v menších městech většinou nemají žádné uplatnění. 

Vysokoškolsky vzdělaní lidé najdou podle posledního vývoje trhu práce uplatnění nejvíce v IT oborech. Velký zájem přetrvává o programátory počítačových a mobilních aplikací, odborníky na kvalitu a jakost a strojní a elektro inženýry. Ostatní obory zaznamenaly v druhé polovině roku pokles. 

Dlouhodobě je veliký zájem o obchodníky a obchodní zástupce firem, na tuto pozici není většinou nutné mít žádné vyšší vzdělání ani dlouhou praxi. V tomto odvětví najde svůj vysněný job doslova každý. 

Víza a doprava limitujú návštevnosť Rusov v Bardejovských kúpeľoch

Bardejovské kúpele sa prostredníctvom Slovenskej agentúry pre cestovný ruch (SACR) budú v dňoch 19.-22. septembra prezentovať na medzinárodnej výstave cestovného ruchu OTDYCH/LEISURE Moskva. V národnej expozícii Slovenska sa predstaví spolu 9 slovenských subjektov najmä z radov kúpeľov a zimných turistických stredísk. Ruskí klienti sú, po slovenských  a českých, najpočetnejšími návštevníkmi Bardejovských kúpeľov. Vlani absolvovalo v Bardejovských kúpeľoch pobyt 181 ruských hostí, za prvých 8 mesiacov tohto roka to bolo už 141. Informovala o tom ekonomicko-obchodná riaditeľka Bardejovských kúpeľov Tamara Šatanková.

,,Ruskí klienti radi navštevujú Bardejovské kúpele. Oceňujú na nich efektívne liečenie, krásnu prírodu a čistý vzduch. V zime radi pobyt v kúpeľoch kombinujú s lyžovaním. Zaujímajú sa aj o historické a kultúrne pamiatky. Majú radi slovenskú kuchyňu, míňajú tradične viac peňazí ako návštevníci z iných krajín, aj preto, že slovenské ceny sú pre nich prijateľné. Vyžadujú však zvýšenú starostlivosť, kvalitu a rusky hovoriaci personál. Najväčšími prekážkami vyššej návštevnosti sú víza a slabšie dopravné spojenie. Privítali by preto znovuotvorenie priameho leteckého spojenia Moskva – Bratislava. Atraktívnosť Bardejovských kúpeľov však znižuje nekvalitné dopravné spojenie z Bratislavy, predovšetkým nedobudovaná diaľnica do Prešova“, vysvetlila T. Šatanková.

Dodala, že Bardejovské kúpele boli aj v minulosti obľúbeným cieľom ruských návštevníkov. V roku 1821 sa tu zastavil cestou z kongresu v Ľubľane ruský cár Alexander I. Ochutnal vodu z Lekárskeho prameňa a zachoval sa aj pohár, z ktorého pil. Cár sa zúčastnil aj na skvelom bankete a údajne sa na ňom tak dobre cítil, že spontánne zvolal: ,,Tu žiť a zomrieť“.

Kúpele si vychutnávali aj iné ,,pomazané“ hlavy – v roku 1895 manželka Františka Jozefa I. cisárovná Alžbeta, nazývaná Sissi, ktorej socha sa vyníma v kúpeľnom parku. Pobýval tu aj rakúsko-uhorský cisár Jozef II. (1783), Mária Lujza, neskoršia manželka cisára Napoleóna (1809) a poľská kráľovná Mária Kazimiera Sobieska, manželka poľského kráľa Jána III. Sobieského.

 

,,Historici zaznamenali aj dva pobyty ruských vojsk na území Bardejovských kúpeľov. Po porážke revolúcie z rokov 1848-49 sa v kúpeľoch ubytovali ruskí vojaci generála Paškieviča a zanechali ich značne zdevastované. Počas 1. svetovej vojny, v roku 1915 počas takzvanej ,,Brusilovovej ofenzívy“, boli kúpele opäť poškodené. Jeden vojenský útvar bol ubytovaný priamo v kúpeľoch. Vojnové udalosti pripomína v kúpeľnom parku kamenný Pomník padlým ruským hrdinom z roku 1932. V novšej histórii Bardejovské kúpele navštívil aj bývalý ruský premiér Viktor Černomyrdin“, povedala T. Šatanková.

Bardejovské kúpele zaznamenali za prvý polrok 2012 tržby vo výške 2,92 mil. EUR, keď ich navštívilo 6852 osôb. Väčšina návštevníkov bola zo Slovenska, nasledovali klienti z ČR, Ruska, Ukrajiny, Bieloruska, Poľska, Nemecka, Rakúska a iných krajín.  

Podľa údajov SACR, v roku 2011 dovolenkovalo na Slovensku 35 122 ruských turistov, čo predstavuje oproti roku 2010 nárast o 30,2 %. Trend rastu sa udržal aj v prvom štvrťroku 2012, kedy k nám prišlo, oproti rovnakému obdobiu roka 2011, o 41 % viac ruských návštevníkov.

Bardejovské kúpele majú desať prameňov, ktoré vyvierajú na pomerne malej ploche vo vnútornom kúpeľnom území. Bardejovská minerálna voda je prírodná-liečivá, slabo až stredne mineralizovaná, hydrogén uhličitanovo-chloridová, sodná, železitá uhličitá, studená, hypotonická, so zvýšeným obsahom kyseliny boritej. Množstvo prvkov vo vode je v každom prameni odlišné a preto obvyklé liečebné dávky určuje lekár v závislosti od indikácie a zdravotného stavu klienta. Vody sa používajú najmä na pitné kúry, minerálne kúpele a inhalácie. Osem prameňov je zavedených do krytej temperovanej kolonády, kde sa využívajú na vnútornú balneoterapiu formou pitných kúr. Zo všetkých slovenských kúpeľov majú Bardejovské najširšie indikačné zameranie. Liečia sa tu onkologické choroby, choroby obehového a tráviaceho ústrojenstva, choroby z poruchy látkovej výmeny a žliaz s vnútornou sekréciou, netuberkulózne choroby dýchacích ciest, choroby z povolania, ochorenia obličiek a močových ciest a od minulého roka aj choroby pohybového ústrojenstva a ženské ochorenia.

Viac informácií na : www.kupele-bj.sk

Centrálne rezervačné oddelenie:
Tel.: 054/477 4346, 477 2717 Fax: 054/472 3549
E-mail: rezervacie@kupele-bj.sk, pk@kupele-bj.sk

Tragický osud Sissi priťahuje pozornosť verejnosti po desaťročia

Spomienkovou slávnosťou na cisárovnu Sissi Bardejovské kúpele v nedeľu  2.septembra 2012 oficiálne skončili letnú kúpeľnú sezónu. Podujatie, s názvom ALŽBETÍNSKY DEŇ, bolo v poradí už deviatym a malo na programe uvítaciu reč generálneho riaditeľa kúpeľov, položenie kvetov k pomníku Alžbety, slávnostnú báseň a koncert Prešovského salónneho orchestra. Sprievodnou akciou bola aj výstava fotografií pri príležitosti pobytu cisárovnej a predaj spomienkových predmetov a suvenírov. Informovala o tom ekonomicko-obchodná riaditeľka Bardejovských kúpeľov Tamara Šatanková.

 

 

,,Aj keď sa letná sezóna oficiálne skončila, letné kúpalisko bude v prevádzke ešte cca 2 týždne. Zároveň pokračuje celoročná prevádzka wellness i tradičných procedúr pre pacientov. September je najobľúbenejším mesiacom na pobyty v kúpeľoch, predovšetkým pre srdciarov a diabetikov. Počasie je ešte príjemnejšie ako v lete, nehrozia horúčavy a kúpeľný park je na jeseň najkrajší. Pacienti si tak môžu dokonale vychutnať pobyt v Bardejovských kúpeľoch a presvedčiť sa, že je pravdivý ich tradičný prívlastok, že sú Oázou pokoja a oddychu“, povedala T. Šatanková.

Dodala, že pobyt cisárovnej Alžbety, zvanej Sissi, je jedným z ťahákov návštevnosti kúpeľov. Okrem nej tu však pobýval aj rakúsko-uhorský cisár Jozef II. (1783), Mária Lujza, neskoršia manželka cisára Napoleóna (1809), ruský cár Alexander I. (1821) a poľská kráľovná Mária Kazimiera Sobieska, manželka poľského kráľa Jána III. Sobieského.

Návšteva cisárovnej Sissi v Bardejovských kúpeľoch, jej tragický osud, ale aj osud jej sochy pred liečebným domom Alžbeta, dojímajú návštevníkov po celé desaťročia. V 19. storočí Bardejovské Kúpele patrili medzi najobľúbenejšie a najnavštevovanejšie kúpeľné strediská s bohatým spoločenským životom pulzujúcim v Uhorsku. Liečivá sila minerálnych vôd, priaznivá poloha v malebnom údolí obklopenom ihličnatými lesmi lákala uhorskú šľachtu, významné osobnosti histórie, predstaviteľov spoločenského života a medzi podpismi v pamätnej knihe z 19. storočia sú aj podpisy korunovaných osobností. Do Bardejovských kúpeľov sa 1. júla 1895 prišla liečiť, oddýchnuť si a zabudnúť na tragickú smrť svojho syna Rudolfa, aj cisárovná Alžbeta, manželka cisára Františka Jozefa, známa ako Sissi. Jej zdravotný stav sa po tragickej smrti syna Rudolfa v r. 1889 veľmi zhoršil. Cisárovná sa uzavrela do seba a väčšinu času trávila v známych kúpeľoch vo Švajčiarsku, Nemecku a vo Francúzku. Do Bardejova prišla ako päťdesiatosemročná, zotrvala tu do 22. júla. Ubytovala sa v budove, ktorá dnes nesie jej meno, v tom čase bola známa pod názvom hotel Deák. Bývala spolu so svojou jedenásťčlennou suitou na prvom poschodí, vraj v terajšej izbe č. 218, odkiaľ mala pekný výhľad na samotné kúpele.

Do Bardejova pricestovala vlakom po železničnej trati, ktorá bola len dva roky pred tým vybudovaná, možno aj na počesť jej príchodu do nášho mesta. Aj samotný bočný vchod do hotela Deák bol vybudovaný špeciálne pre cisárovnú. Alžbeta podľa ošetrujúceho lekára Henricha Hintza bola disciplinovanou pacientkou, ktorá prísne dodržiavala kúpeľný režim. Na jeho odporúčanie pila vodu z prameňa Lobogo (dnes je to už prameň Alžbeta). Okrem pitných kúr z prameňov s liečivými a omladzujúcimi účinkami veľa času trávila na prechádzkach v prekrásnej a čistej prírode v sprievode svojich spoločníkov, členov kráľovskej suity. Počas pobytu v Bardejovských Kúpeľoch kráľovná Alžbeta navštívila 7. júla 1895 aj mesto Bardejov. Podľa záznamov, ktoré sa zachovali, v sprievode mešťanostu A. Rodhyho si prezrela radnicu a ďalšie historické pamiatky. Návštevu mesta potvrdila podpisom do pamätnej knihy, kde sa podpísala ako „Bártfa Erzébet.“‚

Cisárovnej Alžbete sa veľmi páčil aj chrám sv. Egídia, kde ju sprevádzal prepošt Karányi. Z veľkej vďaky a na znak spokojnosti darovala prepoštovi vzácny prsteň, ktorý je v súčasnosti cenným exponátom Šarišského múzea v Bardejove. Súčasťou expozície v Bardejovských Kúpeľoch je aj pohár s jej krstným menom, z ktorého u nás pila liečivú minerálnu vodu. Po cisárovninom trojtýždňovom pobyte a liečbe, keď 22. júla 1895 odchádzala, pri rozlúčke poďakovala za pozornosť a liečbu počas jej pobytu a na záver povedala: Uprostred tichej krásy Bardejovských Kúpeľov prežila som nezabudnuteľné tri týždne svojho života, cítim sa zdravá, svieža a cítim sa ako osemnásťročná“.

 

Na jar v roku 1896, po odhalení pamätnej tabule na priečelí hotela Deák (terajší hotel Alžbeta), sa zrodila myšlienka vybudovať v Bardejovských Kúpeľoch jej dôstojný pamätník. Zámer dostal konkrétnu podobu v roku 1901. Bronzová socha v životnej veľkosti uzrela svetlo sveta v roku 1903. Maďarský umelec Július Donáth stvárnil cisárovnú ako krásnu, mladú – takú, akou sa cítila po liečivých procedúrach v našich kúpeľoch. Jej podobizeň bola vyhotovená z finančnej zbierky obyvateľov mesta Bardejov. Po dvoch desaťročiach bola socha demontovaná a prevezená do Šarišského múzea v Bardejove. Tu pobývala 39 rokov, kým sa v roku 1965 vrátila opäť na svoj pôvodný mramorový podstavec. Dnes pamätník pripomína liečebný pobyt cisárovnej a kráľovnej Alžbety, čo ešte viac znásobuje popularitu kúpeľov.

Galerie obrazů www.artlipa.cz – reference

Prof. PhDr. Miroslav Klivar:

Jindřich Lípa nazývá svá díla ´nekonečnými obrazy´ a jde mu o to netrpělivě ukázat nekonečné relace ve všech stadiích tvorby v časové dimenzi. Tento malíř přináší svůj fantastický zářící svět ve svých malbách, svět, který je schopný žít ve vztazích k obřadům nadpřirozena. Umělecká díla určená pro interiér v architektuře jsou vytvářena na základě volného rozjímání ve vztahu k dispozicím prostorových zákonů. Chápe uměleckou hodnotu barvy jako plastický objekt, který má světelnou kvalitu. Umělec průběžně ověřuje možnosti uměleckých prostředků, útočí na všechny tradiční principy v umění, inspiruje se z části světem vědomí, z části podvědomí, cítí existenciální prožitky pokřivené současnou civilizací. Specifičnost autorova vidění se soustřeďuje na simultaneitu obrazových motivů. Lípovy malby vyjadřují konflikt mezi řádem, geometrií a chaosem, mezi organickými, nekontrolovatelnými prvky. Kombinujíc různé techniky kresby a malby rozvíjí svůj konstruktivistický výraz. Pozorujeme dvě protichůdné tendence – konstraktivistickou a expresivní. Každý obraz Lípy vyjadruje charakteristický Lípův styl expresionistického uměleckého díla. Je to styl melodické performace, který má vyrovnaný abstraktní obsah. Soustřeďujíc se na tuto představivost, vyznačuje se rozličnými formami halucinace, imaginace jako takové a to v každém obsahu a nikoliv jen ve smyslu ´bohaté a živoucí´ hmoty, což přináší budující zkušenosti. Tato domělá představivost musí především zahrnovat příslušný fiktivní kontext, v němž je obsažena originální fikce. Moderní umění, podle Faucaulta, „musí vyjadřovat reálný vztah k tomu, co může být lepší než přírodní ornamentace, lepší než přírodní imitace… protože jde o přirozenost obnažené přírody, o demaskování, o prudké proudění, o prohloubení, o násilnou redukci až do základní existence.“ Rozvrácení jevového, charakteristické pro visuální modernost, je neuvěřitelně upřednostňováno od 19. století a také v malířství Jindřicha Lípy.“

Prof. PhDr. Miroslav Klivar

 

World Distributed University, Brusel

Člen The American Society for Aesthetics

prodejní galerie obrazů www.artlipa.cz – výtv. kritik

Reference o malíři Jindřichu Lípovi napsal:

Prof. Miroslav Klivar  (nar. 14. ledna 1932 – Košice)

Studium 1951 – 1955 Filozofická Fakulta UK Praha.

 

Československý vlivný kritik výtvarného umění, malíř, grafik, sklářský výtvarník, spisovatel, tvůrce experimentálních filmů (- scénárista, režisér), fotograf, člen několika uměleckých společností.

Nejznámější je jako malíř.

Jeho práce jsou vystavené v desítkách veřejných sbírkách po celém světě, například Furnace Foundation v USA, Museo de Arte Moderno v Sao Paulu, Dresden Gallery v Německu; Albertina ve Vídni, Národní galerie v Praze, Sony Hall v Tokiu a v dalších.

Jeho umělecká tvorba je velice rozsáhlá. Od roku 1949 píše poezii a je člen mezinárodního svazu spisovatelů a publicistů. Za svou tvorbu získal řadu cen a uznání (například Cenou pro užité a průmyslové výtvarnictví v roce 1969, Cenou Česko-bavorského uměleckého spolku, Velkou cenou na I. evropském festivalu videoumění, Cenou Františka Kupky, Cenou Salvadora Dalího, Cenou Karla Hynka Máchy)

Prodejní galerie obrazů www.artlipa.cz – výstava

Prodejní galerie obrazů www.artlipa.cz obsahuje kolekci sedmdesáti fotoobrazů, z nichž na padesát jich bude vystaveno mezi 25. dubnem a 25. červnem 2012 v Praze, v Místní knihovně Radotín. Jedná se o výstavu malíře Jindřicha Lípy.

Myšlenka – význam této galerie obrazů

Výstava má název AFFECTION. Autor si z možností překladu tohoto slova vybral tvar „Hnutí mysli“, který nejlépe vystihuje ducha tohoto projektu. Díla vyjadřují abstraktní řečí různé stavy člověka, ať již jsou to pocity, vlastnosti, postoje, touhy a dokonce i nemoci. Pozorovatel, bude vtažen do konfrontace mezi abstraktním viděním autora a svojí vlastní představivostí. I když se jedná o digitálně zpracovaná díla, nejsou fotografie docíleny úpravou složitými počítačovými programy a technikami. Jsou nafoceny přímo v syrovém „terénu života“. Technicky jsou zpracovány minimálně. Návštěvník výstavy může mimo jiné zkoumat, který předmět byl abstraktní fotografii vlastně základem, či v jakém reálném prostředí, byla ta či ona fotografie pořízena.

Galerie obrazů

V knihovně tak vznikne pro návštěvníky a milovníky psaného slova – čtenáře knih – jakoby další rozměr kulturního vyžití – galerie obrazů.

Galerie obrazů – putovní

Jedná se o výstavu putovní, projekt v Místní knihovně Radotín je jejím již třetím a ne posledním zastavením. První výstava probíhala na podzim 2011 v prestižní galerii U Zlatého Kohouta v Michalské ulici, v samotném srdci Prahy. Druhá v pořadí proběhla v závěru minulého roku v „netuctové“, příjemné mezonetové galerijní kavárně s osobitým pojetím prostředí interiéru – kavárně V Sedmém nebi.

Návštěvní hodiny galerie obrazů v knihovně

Místní knihovna Radotín,

Loučanská 1406

pondělí   9-12 hod.  13-18 hod.
úterý      9-12 hod.  13-18 hod.
čtvrtek   9-12 hod.  13-18 hod.

tel:    234 128 460

Prodejní galerie obrazů všestranná a praktická

Autor galerie obrazů www.artlipa.cz se též věnuje malbě abstraktních velkoformátových obrazů, kolážím, a dalším uměleckým aktivitám.

Galerie obrazů – velkoformátové abstraktní obrazy

Vážení,

dovolte abych vám představil a vysvětlil účel mé internetové galerie obrazů na webových stránkách www.artlipa.cz .

Přínos internetové galerie obrazů

Co se týče estetiky interiéru prožíváme obecně období, které je přechodem od dřívějšího spíše praktického, účelového pojetí interiéru – k pojetí interiéru, který má také navíc sloužit více relaxaci či potěšení ducha – i svým estetickým rozměrem. Na vzhled a estetiku prostředí, se totiž klade stále větší důraz, protože v něm lidé tráví mnohdy většinu svého času, ať se již jedná o bydlení jako takové, nebo firemní, obchodní, kulturní, či jakékoli jiné prostředí.

Profesionální architekti jsou dnes schopni toto prostředí (v podstatě z jakéhokoli výchozího stavu), přeměnit ve kvalitní, současný, moderní interiér. Nedílnou součástí jejich práce jsou mnohé různé designové i jiné výrobky zaměřené na oblast bytové architektury.

Mezi ně může v neposlední řadě samozřejmě patřit i umělecké výtvarné dílo.

A tak jako na nádherných šatech krásné ženy se vyjímá kvalitní šperk, může být v moderním interiéru určitou estetickou dominantou například abstraktní obraz. A takové má pro Vás připraveny tato galerie obrazů

Internetová galerie obrazů

Internetová prodejní galerie obrazů www.artlipa.cz je právě zaměřena na výše popsané potřeby. Přehledným způsobem předkládá nemalou nabídku abstraktních obrazů.

Můžete tak ze zázemí svého PC v klidu, soustředěně, bez rozptylování a v krátkém čase pečlivě shlédnout širokou a pestrou škálu moderních převážně velkoformátových obrazů.

Tato galerie obrazů také obsahuje vůči jejímu návštěvníkovi neběžný vstřícný krok, který pomáhá k představě o estetické schopnosti a síle díla – podporovat, podtrhovat, zvýrazňovat, či přímo dominovat kvalitnímu prostředí současného interiéru. Všechny obrazy v galerii jsou totiž pro tento účel vizuálně zasazeny do různých moderních interiérů, v nichž můžete ohledně svého názoru nabýt větší estetické jistoty.

Nejen galerie obrazů

Stránky obsahují nejen galerii obrazů, ale také máte možnost shlédnout videozáznam části vernisáže z jedné mé výstavy, která je zároveň podrobnějším vysvětlením záměru této internetové galerie obrazů.

Zde se podrobněji dovíte mimo jiné i o možnosti předem si zvolit dokonce i velikost díla – jeho budoucí formát.

Samozřejmě tento web také obsahuje přehledné informace o mě – autobiografii a reference týkající se mé tvorby.

Kontakt na autora galerie obrazů

Na základě Vašeho případného zájmu z galerie obrazů obdržíte dílo autorsky signované a platnou kupní smlouvu se všemi náležitými údaji. Při převozu do jiné země vám bude v případě potřeby na obraz vystaven certifikát, obsahující opět potřebné údaje a potvrzení kmenové galerie.

K veškeré komunikaci ohledně této nabídky můžete využít emailové adresy info@artlipa.cz nebo přímo čísla mobilního telefonu 607 707 861.

K tomu být vám k službám a vyjít vám ochotně vstříc jsem já i má internetová galerie obrazů plně připraveni!

autor
Jindřich Lípa