Levenhuk.cz | Stručný průvodce světem teleskopů pro začátečníka

  1. Kategorie: rozměry
  2. Kategorie: zvětšení
  3. Kategorie: typy
  4. Kategorie: montáž

Kategorie: rozměry

 

Běžným omylem je, že se teleskopy (www.levenhuk.cz) rozlišují podle svého zvětšení. Ve skutečnosti ale platí, že jakýkoli teleskop s vhodným okulárem může dosáhnout libovolné úrovně zvětšení. Proto se místo zvětšení ke kategorizování teleskopů používá rozměr čočky nebo zrcadla. Čím větší jsou rozměry čočky nebo zrcadla, tím více objektů budete moci spatřit a tím vyšší stupeň zvětšení lze dosáhnout při současném zachování jasného a ostrého obrazu. Takže například teleskop 10″ se zvětšením 120x je lepší než teleskop 3″ se stejným zvětšením.

 

Obecně řečeno se podle velikosti teleskopy dělí na:

 
  • malé (4“ nebo méně);
  • střední (5“-8“);
  • velké (10“ a více).

I když větší teleskopy skutečně nabízejí obraz o vyšším rozlišení, nejedná se nezbytně o nejlepší možnou volbu, neboť jsou hůře přenosné a nákladnější. Před pořízením většího teleskopu byste měli zvážit všechna pro a proti.

Kategorie: zvětšení

Dalším běžným omylem je názor, že čím vyšší zvětšení, tím lépe. S rostoucím zvětšením se snižuje kvalita obrazu, zejména u menších teleskopů. Přestože tedy můžete i na nejmenším teleskopu dosáhnout zvětšení 500x (ovšem, jak jsme již vysvětlili, při velmi špatné kvalitě obrazu), není pravděpodobné, že byste vůbec někdy potřebovali zvětšení nad 350x. V zásadě platí, že pro veškeré účely dokonale vystačíte se zvětšením 200x.

Mimochodem, pokud se stále rozhodujete o tom, zda si zvolit menší teleskop, mějte na paměti, že vhodné zvětšení se vypočítá na základě velikosti teleskopu. S každým palcem navíc můžete za dobrých povětrnostních podmínek získat dodatečné zvětšení 30-50x. Například váš teleskop o průměru objektivu 2,4 palce může za jasné oblohy dosáhnout zvětšení asi 120x. Abyste si udělali představu, že to není tak málo, jak se zdá – můžete si být jisti, že spatříte Saturnovy prstence nebo oblačné pásy na Jupiteru.

Jak možná víte, u teleskopu můžete vyměnit okulár, čímž se změní jeho zvětšení. Zvětšení se vypočte vydělením ohniskové vzdálenosti teleskopu ohniskovou vzdáleností okuláru. Například zvětšení teleskopu s ohniskovou vzdáleností 1000 mm s okulárem o ohniskové vzdálenosti 25 mm se bude rovnat 40x. Tento jednoduchý vzorec vám pomůže při rozhodování o rozšíření svého teleskopu.

Kategorie: typy

Pokud jste se o teleskopy již zajímali dříve, možná jste zaslechli termíny „reflektor“ a „refraktor“, ale patrně jste neměli tušení, co znamenají. To je celkem běžné. Proto se budeme snažit o co nejjednodušší výklad, abychom vás ještě více nezmátli.

Reflektor získal svůj název proto, že odráží světelné paprsky z jednoho zrcátka v tubusu teleskopu na druhé a odtud do okuláru. Výroba těchto teleskopů je méně nákladná, proto jsou levnější. Přesto nabízejí výborné zvětšení a obraz vysoké kvality. Pro začátek by byl pro vás ideální reflektor o průměru 4,5“, a to i při skromném rozpočtu.

Problémem reflektorů je, že nejsou příliš uživatelsky přívětivé: zrcátka uvnitř tubusu vyžadují čas od času seřízení a vyčištění, neboť se na nich usazuje prach. Nejsou také nejlepší volbou pro děti, jelikož se okulár nachází nahoře na tubusu.

Refraktor „láme“, neboli odklání, světelný paprsek. Nepoužívají se v něm zrcátka, ale místo nich jsou čočky. Světlo vstupuje do tubusu přes čočku objektivu v horní části tubusu a odtud putuje do okuláru v jeho spodní části. Mimochodem, nejznámější symbol teleskopu – hezký štíhlý, mírně se rozšiřující tubus na montáži – je podle vzhledu typický refraktor.

Na rozdíl od reflektorů jsou refraktory uživatelsky přívětivé – nabízejí velmi kvalitní obraz, solidní konstrukci, nevyžadují prakticky žádnou údržbu a okulár se nachází v dolní části tubusu, díky čemuž je přístupný i dětem. Mějte ale na paměti, že se jedná o nejdražší dostupné teleskopy. Čím větší je teleskop, tím vyšší je i jeho cena.

Samozřejmě existují kombinace obou typů, které využívají obojí – zrcátka i čočky, ale teorie jejich konstrukce je složitější a přesahuje rámec tohoto výkladu.

Kategorie: montáž

Montáž teleskopu je jeho velmi důležitou součástí. Především je nutné nějak zajistit pevnou polohu tubusu, chcete-li mít ostrý obraz. Dále se tubus musí pohybovat spolu s pozorovaným objektem, aby předmět pozorování nezmizel z vašeho zorného pole. Bez montáže nelze tyto podmínky zajistit.

Existuje několik typů montáží pro teleskopy:

  • Azimutální montáž. Jedná se o základní typ. Tubus je pevně uložen a můžete jím pohybovat nahoru a dolů, doprava a doleva podle pohybu hvězdy. Tento typ montáže není drahý a je poměrně robustní. Zároveň ale není azimutální montáž tak plynule ovladatelná, proto je sledování objektu její pomocí pro začátečníka poměrně obtížné, přesto však zvladatelné. Paralaktická montáž. Jedná se o montáž podobnou azimutální s tím rozdílem, že ke sledování pohybu objektu stačí, když pootáčíte tubus (je možný plynulý pohyb).
    • Vidlicová montáž. Jedná se o typ azimutální montáže, ale s malým motorkem. Lze ji používat bez stativu. Teleskop tedy můžete umístit na rovný povrch, podobně jako fotoaparát.
    • Montáž GOTO. Další typ azimutální montáže, ale s počítačem, který vám řekne, kde se objekt, který hledáte, nachází, a upozorní vás, jakmile jej naleznete. Ale poté jste odkázáni jen na sebe.
    • Motorizovaná GOTO montáž. Tato montáž objekt nejen nalezne, ale současně za vás sleduje jeho pohyb.
    • Motorizovaná GOTO montáž vybavená GPS. Jedná se o jedinou montáž, která sama určí vaši polohu, takže své souřadnice nemusíte zadávat ručně.

www.levenhuk.cz

Experimentální preparáty Levenhuk

Zcela nová souprava experimentálních preparátů Levenhuk N38 je nyní k dostání i v České republice. Obsahuje dvě sady experimentálních preparátů – Levenhuk N18 a Levenhuk N20.

 

Nejprve si povíme něco o soupravě Levenhuk N18. Obsahuje preparáty pro botanické i zoologické výzkumy.

 

V sadě naleznete následující preparáty: slupku cibule, obilku žita, kořenovou čepičku, lipovou větvičku, prašník, rostlinný semeník, kamélie, epidermis listu pelargónie, končetinu včely, včelí křídlo, buchanku, váleče koulivého, krásnoočko, trepku, žížalu (příčný řez), ústní ústrojí komára, škrkavku, hrotnatku.

 

Preparáty jsou uloženy v kartónové krabici, která je chrání před poškozením během skladování a při přepravě. Krabice je opatřena českými nápisy a v legendě je uveden seznam preparátů v sadě Levenhuk N18 i Levenhuk N20.

 

Preparáty byly připraveny s velkou péčí. Na podložních ani krycích sklíčkách nejsou viditelné proužky lepidla ani úlomky skla. Samotná sklíčka jsou tenčí než typy aktuálně nabízené v České republice. Preparáty jsou dobře usazené, bez trhlin ve fixační kapalině či nápadné kontaminace samotných preparátů.

 

Rozsah preparátů je poměrně působivý, proto tato sada může být perfektním dárkem pro školáky. Níže jsou uvedeny fotografie všech preparátů v sadě Levenhuk N18. Tyto snímky byly pořízeny pomocí mikroskopu Levenhuk 50L NG a fotoaparátu Canon 350D.

 

Slupka cibule, 150x Obilka žita, 60x Kořenová čepička, 60x
Lipová větvička, 60x Prašník, 60x Rostlinný semeník, 60x
Epidermis listu
pelargónie, 60x
Epidermis listu
pelargónie, 150x
Borový pyl, 150x
Končetina včely, 60x
(samozřejmě je větší než
toto; stále zbývá
hodně ke studiu)
Buchanka, 60x Buchanka, 60x
Včelí křídlo, 60x Váleč koulivý, 600x Krásnoočko, 60x
Krásnoočko, 150x Trepka velká, 150x Příčný řez žížalou, 60x
Ústní ústrojí komára, 60x Škrkavka, 60x Hrotnatka, 60xx

 

Nyní se podívejme na sadu Levenhuk N20. Obsahuje preparáty pro biologická a fyziologická pozorování. Balení a kvalita preparátů je stejná jako u sady Levenhuk N18, s níž jsme se již seznámili.

 

Sklíčko „Příčně pruhovaná svalovina“ ve skutečnosti uvnitř obsahuje dva preparáty.

 

Sada Levenhuk N20 obsahuje následující položky: příčně pruhovanou svalovinu, savčí spermie, nerv (příčný řez), řídké pojivo, savčí vajíčko, nervové buňky, hyalinní chrupavku, hladkou svalovinu, kostní tkáň, žabí krev, lidskou krev, jednovrstevný epitel, mutaci octomilky (bez křídel), mutaci octomilky (černé tělo), běžnou octomilku, živočišnou buňku, rostlinnou buňku, plíseň hlavičkovou, fragmentaci vajíčka, mitózu ve špičce kořene cibule.

 

Níže jsou uvedeny fotografie všech preparátů v sadě Levenhuk N20. Tyto snímky byly pořízeny pomocí mikroskopu LOMO MicMedvo-1 Var. 2-20. a fotoaparátu Canon 350D.

 

Mutace octomilky
(bez křídel), 60x.
Mozaikový obrázek.
Běžná octomilka, 60x.
Mozaikový obrázek.
Mutace octomilky
(černé tělo), 60x.
Mozaikový obrázek.
Živočišná buňka, 150x Rostlinná buňka, 150x Plíseň hlavičková, 60x
Plíseň hlavičková
(tmavé pole), 150x
Plíseň hlavičková, 600x Fragmentace
vajíčka, 60x
Mitóza ve špičce
kořene cibule, 600x
Příčně pruhovaná
svalovina, 150x
Příčně pruhovaná
svalovina, 150x
Savčí spermie, 600x Nerv (příčný řez), 150x Řídké pojivo, 600x
Savčí vajíčko, 60x Nervové buňky, 150x Hyalinní chrupavka, 150x
Hladká svalovina, 150x Kostní tkáň, 150x Lidská krev, 150x
Žabí krev, 150x Žabí krev, 600x Jednovrstevný epitel, 600x

 www.lenevhuk.cz